Čeká vás náročná schůzka nebo rozhodnutí? Vy však místo přípravy, trávíte čas na záchodě? Poradíme vám, co pomáhá na průjem ze stresu.
Průjem ze stresu souvisí s naprogramovanou stresovou reakcí lidského těla, která se nazývá „bojuj nebo uteč“. Tato přirozená odpověď organismu v minulosti pomáhala lidem přežít. Jde o takzvaný pud sebezáchovy, díky kterému člověk dokázal utéct před predátory. V současném době už ale na nás nečíhají dravé šelmy nebo nepřátelské tlupy, ale pouze termíny, práce, náročná rozhodnutí, finanční potíže či problematické vztahy, proto se tato přirozená reakce stává spíše obtíží.
Co se děje v těle při stresu?
Nejdříve se začnou vyplavovat hormony adrenalin a noradrenalin do krve, což způsobí zvýšení srdeční frekvence, zlepšení pozornosti, zrychlení dechu a mobilizaci energie, aby tělo bylo připraveno na podání maximálního výkonu. Na úkor toho se zpomalí trávení a aktivita tenkého střeva, naopak aktivita tlustého střeva se zvýší a důsledku toho může docházet ke gastrointestinálním potížím včetně průjmu.
Stres rovněž ovlivňuje mikrobiotu střev. Při jejím narušení může vzniknout řada obtíží, ať už se jedná o průjem či bolesti břicha. Mozek a střeva totiž spojuje takzvaná osa střevo-mozek, systém oboustranných vazeb mezi fyziologií střev a funkcí mozku. Oba tyto orgány propojují nervy. I krátkodobý stres dokáže ovlivnit složení mikroorganismů ve střevech. Vše funguje i naopak. Změna mikrobioty střeva zase působí na mozek.
Jak často vás trápí průjem ze stresu?
Vyskytuje se u vás průjem pouze ojediněle a jen při opravdu velké stresové zátěži? Může jít o přirozenou reakci organismu, která vás nemusí znepokojovat. Pokud vás ale trápí dlouhodobý průjem, zpozorněte, může se jednat o závažnější onemocnění. Chronický průjem patří například mezi hlavní příznaky syndromu dráždivého tračníku (IBS). Toto onemocnění postihuje zhruba 7 až 21 % běžné populace. Každý pacient může pociťovat trochu jiné příznaky. U někoho převládá průjem, jiného zase více trápí zácpa. Chcete vědět o této nemoci více? Přečtěte si náš článek, ve kterém zjistíte, co je to syndrom dráždivého tračníku a zda se týká právě vás.
Stresujete se často a hodně? Mějte se na pozoru, může se u vás rozvinout závažnější onemocnění. Každodenní stres se řadí mezi rizikové faktory pro rozvoj syndromu dráždivého tračníku nebo může způsobit těžší průběh onemocnění.
Jaká je nejlepší léčba akutního průjmu?
Potřebujete vyřešit krátkodobý průjem? Mezi nejčastější příčiny patří infekce nebo nevhodná strava. Léčba akutního průjmu spočívá ve zvýšeném příjmu tekutin, abyste zamezili dehydrataci. Pijte neperlivou neochucenou minerální vodu nebo čaj. První den průjmu jídlo zcela vynechte, ale další dny už se najezte, protože tělo potřebuje ztracené živiny. Další tipy, jak na léčbu průjmu, si přečtěte v našem článku.
Bez stresu se budete cítit lépe
Nestresujte se. To je rada, kterou vám dá každý. Snadněji se to ale řekne, než udělá. Pomoci vám může psychologické sezení. Pokud se však na to necítíte, vyzkoušejte naše tipy pro zvládání stresu:
- Pravidelně cvičte. Vyzkoušet můžete například jógu. Ale pomoci by vám měla jakákoliv fyzická aktivita. I pravidelná chůze, úklid nebo cokoliv, co vás rozhýbe.
- Zamyslete se nad svým jídelníčkem, zkuste se stravovat zdravěji. Nezapomeňte, že vaše střeva ovlivňují váš mozek.
- Pokud víte, že vás trápí dráždivý tračník, zkuste dietu s nízkým příjmem FODMAP. Zkombinovat ji můžete také se zdravotnickým přípravkem PROIBS®, který vám uleví od příznaků IBS jako je průjem, zácpa, křeče v břiše a nadýmání.
- Pomoci vám mohou také různé relaxační techniky jako meditace či dechová cvičení.
- Dopřávejte si dostatečné množství spánku.
- Nezapomínejte na své koníčky. Pravidelně si vyhraďte čas na to, co vás baví.
- Zkuste si zapisovat své myšlenky a pocity. Pomůže vám to s uvolněním emocí.
- Neomezujte setkávání s přáteli nebo rodinou. Sociální kontakt vám poskytne podporu nebo rozptýlení.
- Řešte své zdravotní potíže. Nečekejte, až se to samo zlepší, zajděte se svými problémy za lékařem a nechte si pomoci.
Zdroje:
Foster, Jane A., Linda Rinaman, and John F. Cryan. „Stress & the gut-brain axis: regulation by the microbiome.“ Neurobiology of stress 7 (2017): 124-136.
Rey, E., and N. J. Talley. „Irritable bowel syndrome: novel views on the epidemiology and potential risk factors.“ Digestive and liver disease 41.11 (2009): 772-780.
Barbara Bolen, PhD. „How Stress and Anxiety Cause Diarrhea.“ Verywellhealth (2022).
